Jáva

October 6, 2006 on 12:11 am | In Cestopis |

Oblast Yogakarta ve střední části Jávy je známá jednou z nejaktivnějších nebezpečných sopek Merapi a dvěma velikými chrámy. Těmi jsou buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Ironií je potom fakt, že tyto poutní místa jsou na území Indonésie, coby výstavní síni islámu.

Borobudur
je velká buddhistická stupa ve tvaru pyramidy se čtvercovým půdorysem o hraně přes sto metrů a devíti mohutnými patry, které symbolizují cestu k osvícení. Celá stavba byla před tisíci lety zasypána sopečným popelem a upadla tak v zapomenutí. Znovu objevena byla až v polovině 19. století. Známá je především 72 velkými kamenými zvony pod kterými sedí postavy buddhů.

Prambanan
velký koplex hinduistických chrámů, který byl bohužel dost poničen letošním silným květnovým zemětřesením. Fotit se dá pouze z dálky a díky nudnému světlu jsem pak při úpravách klesl až k následující hrůze. Součástí komplexu je osm velkých chrámů (až 47m vysokých) zasvěcených hinduistickým bohům jako Šiva, Višna a Brahma a téměř 250 dalších malých.

Aktivita tři tisíce metrů vysoké sopky Merapi, která je součástí tzv. “ring of fire”, je pověstná. Její nebezpečí je především v tom, že na jejích svazích žijí tisíce lidí a velmi blízko se rozkládá zalidněné město Yogakarta. Bohužel kužel sopky je velmi často zahalen mraky a tak jedinou fotku této stydlivé a rozpustilé slečny, kterou mám, je následující “záložní” kousek. Jak vidíte, zrovna lehce přikuřuje…

Není tomu dlouho co Merapi vyvrhla mračna sopečného prachu a kamení - stačí zahrabat 30 cm hluboko a prach je ještě stále horký. V těchto místech stály domy vesnice. Za mraky v pozadí trčí kužel sopky.

Návštěva v dílně batikářů - ke zdobení látky se používá ruční kreslení roztaveným voskem nebo razítkování vzorů a několikanásobné barvení. Všude samá špína a prach, ale výsledky stojí za to.

Yogakarta je dodnes sultanátem a takhle vypadají sultánovy staré tajné chodby.

A nakonec ještě jeden temple